Navigace
Web
Historie
Junák – česká skautská organizace
Skauting do naší země přivezl z Anglie již v roce 1911 profesor
Antonín Svojsík. I přesto, že třikrát byly myšlenky skautingu umlčeny
totalitními režimy, má dnes Junák – svaz skautů a skautek ČR 51 000
členů a je největší výchovnou organizací mladých lidí v České
republice. Zároveň je členem mezinárodních skautských organizací. Svou
činností a výchovou mladých lidí si vydobyl výjimečné postavení a
uznání u státních institucí, respektovaných organizací a významných
osobností.
je dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu zákona 83/90
Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti,
náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných
rozdílů. Skautské oddíly působí ve více než tisíci městech a
vesnicích po celé naší zemi. Sdružují jak chlapce, tak děvčata od šesti
let, ve třech věkových kategoriích. O jejich program se stará několik
tisíc dobrovolných vedoucích a činovníků.
Historie světové skautingu
Skauting je mezinárodní hnutí Skautské hnutí dnes existuje ve 214 zemích světa, má téměř čtyřicet milionů členů a stalo se tak největší mezinárodní organizací pro děti a mládež. Skauti a skautky na celém světě dodržují stejné skautské zákony a mají stejný výchovný systém. Skauting nabízí dětem dobrodružství, romantiku, naplnění dětských snů a seberealizaci. To vše opřené o srozumitelný mravní zákon. …skauting neexistuje pouze v Afghánistánu, Andoře, Číně, na Kubě, v Severní Koreji, Laosu a Barmě… Jakkoliv skauting staví na své tradici, je moderní organizací. Svoji činnost přizpůsobuje měnícím se potřebám tak, aby byl schopen plnit své poslání vychovávat úspěšné, sebevědomé a současně obětavé a vysoce mravní osobnosti připravené na život. Díky svému mezinárodnímu rozměru dokázalo skautské hnutí překročit všechny myslitelné hranice. Je otevřeno každému bez rozdílu kulturního, sociálního, náboženského či etnického. Dospělí a děti se ve skautském oddíle stávají partnery, vzájemně se od sebe učí a překonávají tak hranice věkové a generační. Díky všestrannosti skautského výchovného programu si zde každý může najít svůj zájem. Podrobné informace o světovém skautingu naleznete na www.scout.org www.waggs.org
Historie Střediska
Již kolem roku 1918,po vzniku Československa,se uvažuje o založení prvního skautského oddílu ve Valašském Meziříčí.Stalo se tak až na počátku roku 1919.Pan profesor Konvička uspořádal přednášku studentům o významu skautování. Ředitel gymnázia ochotně propůjčil školní místnosti k pořádání schůzek.Pan profesor Konvička i podporu svých kolegů,zejména Roberta Hasse,Karla Nečasa a Vladimíra Poláka. Prvním vůdcem oddílu byl Oldřich Pecl a rádcem Záviš Kalandra. První letní tábor se uskutečnil roku 1920 v Podhradí u Velké Bytče. 22.dubna se konala ve Valašském Meziříčí s velkým úspěchem propagační přednáška zakladatele a vůdce československého skautského hnutí profesora Antonína Benjamina Svojsíka. Jedním z hlavních obtíží Junáku krom finančního a materiálního zabezpečení byla i silná sokolská pozice.A to už předurčovalo,že Valašskomeziříčský Junák bude vyvíjet svou činnost vždy jen ve stínu Sokola.Navíc po 1.světové válce dochází k rozmachu i jiných organizací,klubů a těch, jež nabízeli mládeži zajímavou volno časovou činnost.Přes to se Valašskomeziříčský Junák uchytil a rozvíjel. Zpočátku sbor Valašské Meziříčí(dnes středisko)tvořil zpravidla 1 oddíl chlapecký,1 oddíl dívčí a smečka vlčat.Ve dvacátých letech nastává další úspěšné období rozvoje skautingu v našem městě,ale i okolí pod vedením br. Jana Harolta a jako zástupci br.K.Charváta a br.F.Šišáka.Na schůzi náčelnictva konané 28.5.1929 byl tehdy mezi jinými valašskými činovníky vyznamenán bronzovou svatistikou br.profesor Konvička a začátkem roku 1930 a br. Jan Herolt. Prakticky neexistovala žádná finanční podpora.Prázdninové tábory:v roce 1920 čtrnáctidenní stálý v Podhradí u Velké Bytče,v roce 1921 čtyřtýdenní putovní do Vysokých Tater,v roce 1923 putovní v Krkonoších atd. se konaly jen za obtížných podmínek zejména finančních.Kroje,včetně klobouků si skauti obstarávali sami přešíváním a přizpůsobováním starších věcí,výstroj a vybavení bývalo velice nedokonalé. Koncem 20.let mělo Valašskomeziříčské středisko 2oddíly chlapecké,1oddíl dívčí,1oddíl šotků(světlušek) a 1 smečku vlčat.Sborovým vůdcem a patrně i vůdcem chlapeckého oddílu byl Jan Harolt,později oddíl převzal Jan Sochar.Šotky vedla sestra Holubová,vlčata vedl br.Bedřich Hussele-Fricek. Po vzniku Pionýra se vydává roku 1928 díky řediteli DDM ve Valašském Meziříčí junácký časopis Stezka. Klubovna byla za „obcí“ v hasičské zbrojnici,ale schůzky se pořádaly i jinde. V gymnáziu,v soukromí,kde se dalo. Roku 1929 navštívil prezident T.G.Masaryk Radhošť,kde naši skauti vybudovali vzorný,ukázkový tábor a působili jako stráže,pořádková služba,prováděli úklid a další povinnosti.Pan prezident na Valachy nezapomněl.V roce 1931 v Praze na tzv.Táborech slovanských skautů,kde naši skauti stáli na hradním nádvoří v popředí,odpověděl na bouřlivý pokřik pokynutím zvlášť přívětivě. Třicátá léta patří v historii našeho skautingu k nejúspěšnějším,přesto že finanční situace byla dost špatná.Významnou událostí bylo vybudování prostorné dřevěné chaty a tábořiště na Prostřední Bečvě-Kněhyni.Kolem chaty byly rozmístěny malé dřevěné chatičky ve stylu valašských chalup.Poté byly tyto chatičky použity v 30.6.1931 na Táborech slovanských skautů v Praze.Obrovskou pozornost vzbuzovalo originální tábořiště i na World Jamboree v maďarském Godollo poblíž Budapešti(původně měli World Jamboree pořádat čeští skauti,ale neměli finance,tak to získali Maďaři). Finanční stránka byla však neutěšitelná a splácení skautského tábořiště velmi problematické.Proběhlo spoustu pokusů k získání finančních prostředků,ale více méně neúspěšně.Tak poslední skautský tábor roku 1933 byl ukončen svižně demontáží „chalůpek“ a jejich odvezení do Maďarska,kde se v roce 1933 konalo již zmiňované Světové setkání skautů-World Jamboree. Od roku 1936 se projevuje zcela zjevná snaha zavést do skautské činnosti ve větší míře prvky branné výchovy a jsou navazovány těsnější vztahy skautů-junáků s armádou.V roce 1939 okupace Čech a Moravy,osamostatnění Slovenska,Hitlerovo přepadení Polska 1.září 1939 a následné vypovězení války Německu západními velmocemi,to vše se promítalo i do Valašskomeziříčského skautingu.Byly tendence začlenit Junáka do jednotné organizace sjednocující tělesnou výchovu a sport(se Sokolem),nebo udělat z Junáka masovou organizaci.Naštěstí ani jedno ani druhé nevyšlo. 28.10.1940 byl Skaut-Junák rozpuštěn,jako první po legionářích. Po táboře roku 1938 nenastal obvyklý útlum činnosti oddílů i střediska.Skautské hry,výpravy do okolí města i blízkých hor dostávají specifický ráz:zvyšuje se při nich důraz na branou výchovu.Při mobilizaci a přesunech vojáků drželi skauti a skautky na nádraží služby,připravovali pro vojáky občerstvení a vykonávali další prospěšnou činnost. Roku 1939 dostali skauti novou klubovnu v lidovím domě ,protože v jejich dlouholeté klubovně v hasičské zbronici nadále sídlil sklad CPO.Ještě poměrně nerušeně proběhly tábory roku 1939.Sice jen ti starší tábořili na Horní Bečvě-Bečvici.Roku 1940 se tábory oficiálně nekonaly a pokud se uskutečnily,tak byly vesměs rozehnány.Roku 1941 sice ilegálně, leč přece, se tábořilo v místě „U tří pramenů“v oblasti Kněhyně. Naštěstí měli Němci jiné starosti,a tak život v protektorátě byl ve srovnáním např.s Polskem klidnější.I tak docházelo k otevřeným střetnutím s okupanty.Při jedné výpravě na Radhošť se Valašskomeziříčští skauti dostali do potyčky s oddílem Hitlerjungend.Ti vždycky sebou měli jako součást kroje dýky a byly by je použili,jenže naši zas byli mistry v házení kamení. Do koncentračních táborů bylo posláno a tam usmrceno několik předválečných členů Svazu skautů židů,mezi nimi i populární „Fricek“a Jaroslav Podzemný-DTJ skaut,který byl za ilegální činnost popraven 7.5.1942 v Mauthausenu. Po osvobození se předváleční skauti scházejí,aby se poradili,jak obnovit činnost.9.května 1945 došlo k velkému setkání skautů a skautek i činovníků,kde pořídil br.František Šišák seznam zúčastěných a přihlášených a rozdělil je do 4.družin prozatimního 1.oddílu.Jednou z nich byla i družina Modrý racek,která ilegálně pracovala celou válku(tato družina společně s dalšími skauty,vedoucími a ilegálními pracovníky obdrželi za svůj přínos vlasti a skautingu řadu ocenění a uznání). Skauti mimo jiné dostali za úkol pomoci s obnovou telefonního vedení.Při tom se nalézaly i jiné trofejní věci včetně zbraní a střeliva,které bylo třeba zajistit.. 23.května 1945 se vydávají Luboš Šefčák a Ivan Rossmanith na kolech do Holešova,aby náčelníku junáka RNDr.Rudolfu Plajnerovi,který tam bydlel,podali hlášení o obnově činnosti Junáka v našem městě a vykonané práci. 25.května 1945 byl v klubovně v Krásenské radnici zahájen první rádcovský kurz. Po vydání provolání k mládeži o vstupu do Junáka nestačil 18.května br.Nikodém v klubovně rozdávat přihlášky a další se přihlásili dříve či později.Z tohoto náporu se utvořilo 7oddílů chlapeckých,2oddíly dívčí,smečka vlčat a roj světlušek. Vedli je:Vlčata-Jan Holčák a světlušky Blažena Janyšková.1.dívčí oddíl-Libava Filipová.2.dívčí oddíl-Zd.Gajdušková.1.chlapecký oddíl-Freda Zahradník,po změně na 1.vodní oddíl-Vlast.Jelínek.3.chlapecký oddíl-Drah.Nikodém a Jar.Bechný,po nich Jiří Schafer a Zd.Jedlička. Od prosince roku 1945 se tvoří z částí lidí 3.chlapeckého oddílu 5.oddíl pod vedením Lub.Schafera. 4.chlapecký oddíl-Přem.Filip,později Otto Knopfelmacher.2.chlapecký oddíl-Hubert Rossmaninth.V říjnu se od „Dvojky“odděluje část členů v čele s Lub.Šefčákem a Ivanem Rossmanithem a zakládají 6.oddíl.Hubert se ještě pokouší s částí svého oddílu založit 1.vodní oddíl,ale ten pracoval jen od prosince 1945 do května 1946,pak se spojil s 6.oddílem,který vedl profesor br.Lad.Hrubý.Zbytek 2.oddílu se spojil se 7.oddílem-p.Vojnara a pracoval po určitou dobu jako homogenní oddíl.Vedoucí Ant.Sattek,později O.Baudyš posílen v roce 1949 družinou Rysů zaniklého 4.oddílu pracovala „Dvojka“nejdéle ze všech až do roku 1950. Tábory se v létě roku 1945 konaly jen vyjímečně.Účastníme se sběru odpadních surovin,knih pro pohraničí atd.Veliká účast našich skautů byla i na národních žních,zejména v pohraničí.Vlastně až na podzim 1945 začíná být více času na „řadovou skautskou činnost“,ale i na další starosti.Nejsou klubovny pro tolik oddílů,odchází řada starších skautů a vedoucích ať zpět do pohraničí,na vysoké školy či do armády. Objevují se snahy a tlaky,aby se mládež sjednotila.Odkud pramenily,všichni dobře víme.Nakonec jen vzniká:Junák,ústředí skautské výchovy SČM. Vše se radikálně změnilo po „Únoru“1948,kdy nebyl povolen ani III.Junácký sněm a kdy v symbolický den 24.4.,svátek svatého Jiří,patrona skautů(byla to náhoda či úmysl?)v roce 1949 vzniká Pionýr.V roce 1948 a 1949 zaniká spousta oddílů a středisek,v roce 1950 pak ty poslední,nejvytrvalejší a často nejvíce se přizpůsobivější nové politické situaci. Hodně by se dalo napsat o Valašské lesní škole v roce 1946(na Brňově) a 1967 a 1968(Bečvy,pod Radhoštěm)kam se hlásili frekventanti z celé Moravy a Čech. V padesátých letech byly veškeré pokusy o skautskou činnost tvrdě stíhány,jež vyzkoušel na vlastní kůži br.Ruda Zatloukal.Junák byl označován jako rozvracovatel socialismu.Od tud i název „Skauting ve službách podněcovatelů války“.Více prostoru poskytovaly různé tábornické oddíly,turistické a vodácké kroužky.Mnohé vedli skauti a v roce 1968 spoluvytvářeli základ obnoveného junáka. Od roku 1967 se začíná ukazovat jakási změna.Do oddílů se dostává romantika a vše ostatní v čem byla přitažlivost Junáka.Demokratizační proces umožnil na jaře 1968 přece jen obnovení činnosti Junáka.Stalo se tak 29.března a do čela organizace je postaven osvědčený a spolehlivý RNDr.Rudolf Plajner.I přes tento úspěch byla činnost Junáka silně omezena a musely být též alespoň formálně přijaty principy socialistiské výchovy. Už koncem března 1968 dochází ke kontaktům některých činovníků a 8.dubna 1968 se konala první oficiální schůze v klubovně na Křižné ulici.Utvořil se 1dívčí oddíl vedený Růž.Kopřivovou,1smečka vlčat,3chlapecké oddíly které vedou Mir.Zedníček,Jiří Krumpolz a Dimitrij Zmijarov.A formují se další dva chlapecké oddíly. Rovněž byl zahájen nábor členů od 6 do 13 let. Dostáváme svou první klubovnu od Domovní správy Valašské Meziříčí. Možnost konání letních táborů byla v roce 1968 ještě dost omezena, ať už z finančního hlediska či jiných důvodů,ale ostatní činnost se začala rozvíjet slibně. Činnost střediska v roce 1969 začala být velmi dobrá.Všechny oddíly uspořádali i letní tábory,byly dokonce předpoklady,že bude úspěšný i rok 1970.Rok 1970 je zajímavý tím,že z 4.oddílu a 7.oddílu vzniká II.středisko. 10.června 1970 se koná dobrovolně povinná slučovací konference Junáka s Pionýrem a vznikla Jednotná pionýrská organizace ČSR.Vzniká šestnáctičlenná rada přípravného výboru Svazu socialistické mládeže.Z toho byli 3 nestraníci a 1 skaut.Toto jmenování brali skautští činovníci vesměs jako nutné zlo a aby nabyly narušeny poslední skautské tábory i následné předávání majetku.Že se většina junáckých oddílů „nesloučí“ a ukončí v září činnost se vcelku vědělo,a tak po sloučení z 7.oddílů se v září hlásí jen 2oddíly.Zůstali jen ti nemnozí,kteří dali zaregistrovat své oddíly do Pionýrské organizace v blahém domnění,že sice změní „firmu“,ale pracovat budou dál po svém.V tom se moc zmýlili. Bdělé oči a uši za předsednickým stolem sledovaly vše,běžel i pásek magnetofonu.Přes to se z řad junáckých činovníků ozval hlas,který veřejně vyslovil politování nad sjednocováním,když určitě v naší republice je dost místa i práce pro obě organizace.A třebas i pro víc dětských organizací.Ten hlas byl odměněn potleskem. Zájem byl především o turistické oddíly mládeže(TOM),ale to bylo v nějaké větší míře znemožněno.Starší skauti vytvářejí trampské osady.V období 1968–70 spousta skautů navázala kontakty na lesních školách,blízkých tábořišť,při různých hromadných akcí jako například při výstupech k památné skautské mohyle na Ivančeně na úpatí Lysé hory. I v těchto časech byla velice riskantní jakákoliv činnost,ale bylo spoustu skautů,kteří na to nedbali a udržovali i přes vyloženě špatné podmínky při životě plamínek strážního ohně,aby jednou mohl zas vzplát.Jedním z těchto skalních byl náčelník junáka RNDr.Rudolf Plajner.Naše město br.náčelník navštívil-kromě letmých zastavení při cestování v létě 1979,pak např. v létě v roce 1981 jsme ho v jeho osmdesáti doprovázeli do Frenštátu a na Ivančenu.Byla to jeho poslední pouť k mohyle.Zemřel v roce 1987. V letech 1971–1975 se naše město stalo jakousi přestupní stanicí,kde nocovali bratři a sestry ze vzdálenějších míst,kteří se účastnili výstupům k mohyle. V osmdesátých letech se naši aktivní skauti a činovníci účastní srazů na chatě poblíž Martiňáku junáckých činovníků a činovnic,především těch,kteří se zabývají historií a současnou problematikou skautingu na západě.Tyto setkání pokračují i po listopadu 1989. Současné Valašskomeziříčské skautské hnutí Období 1989–2004 Polistopadovými událostmi s jejich překvapivě rychlým spádem jsme sice byli příjemně překvapeni,ale ne nepřipraveni.Vycítili jsme,že nastala naše chvíle a plni optimismu jsme se vrhli do aktivní činnosti. Ve Valašském Meziříčí byla obnovena činnost skautských oddílů již od ledna 1990. Posléze vznikly 3.střediska:.I.a II.středisko vyvíjelo svou činnost ve městě.III.středisko sídlilo v Hrachovci. Vedoucím 1. střediska byl ing. Jaroslav Mikš, vedoucím 2. střediska krátce br. Jaroslav Fiedler a od srpna 1990 ing. Igor Regula. Vůdcem střediska v Hrachovci byl br. Luboš Melichařík. V předešlých letech jsme byli již tolikrát zrušeni či jinak omezováni,že se to muselo projevit na členské základně ať už starších skautů,činovníků či vedoucích.Proto se zpočátku nabírají mladší-vlčata a světlušky či skauti a skautky okolo 12 let.A v rádcovských kurzech pro ně připravovala rádce družin. Ve všech střesdiscích pracují chlapecké i dívčí oddíly, pořádají se letní tábory, postupně se rozvíjí činnost roverských kmenů. V roce 1999 dochází ke sloučení 1. a 2. střediska, od r. 2002 se připojuje i středisko v Hrachovci a vzniká jednostné středisko Valašské Meziříčí. Vedoucí střediska je MVDr. Kateřina Janovská. Dokončení po vyhledání informací
Napsal Adam Janovský, Vytisknout, přečteno 635x